Pokud hledáte řešení pro občasné hosty a nechcete obětovat celou místnost, jsou jednolůžkové válendy s možností rozložení praktickou volbou. Na rozdíl od klasického gauče zabírají přes den méně místa a vejde se na ně i do menšího pokoje. Při výběru se zaměřte především na konstrukci rámu. Dřevěný nebo kovový rám s pevným středovým nosníkem vydrží časté rozkládání lépe než lehká lamelová konstrukce. Vyzkoušejte také mechanismus přímo v prodejně: měl by jít ovládat jednou rukou, bez trhavých pohybů a bez nutnosti nadzvedávat celou matraci. Důležitá je i výška sedu, která by se měla pohybovat kolem čtyřiceti až čtyřiceti pěti centimetrů, aby se pohodlně sedělo i leželo. válendy s úložným prostorem matrace rozhoduje o tom, zda na válendě host skutečně vyspí. Tenké matrace do pěti centimetrů jsou vhodné jen pro děti nebo na krátké posezení. Pro dospělého hledejte matraci o tloušťce alespoň dvanáct až patnáct centimetrů, ideálně s vrstvou studené pěny a pratelným povrchem. Pokud jsou jednolůžkové válendy vybaveny úložným prostorem, využijte ho pro ložní prádlo a přikrývky, ale nedávejte tam těžké věci, které by zbytečně namáhaly mechanismus. Podvozek s kolečky oceníte při úklidu, naopak na tvrdé podlaze zvolte podložky, aby se nepoškrábala. Pravidelně kontrolujte šrouby a závěsy, u rozkládacích mechanismů se časem mohou uvolnit.Před příchodem hosta si rozložení nacvičte, ať víte, kolik místa zabere. Většina modelů potřebuje před čelem asi sedmdesát centimetrů volné podlahy, jinak se nedají plně otevřít. Připravte také pevnou podložku pod matraci, pokud ji výrobce dodává zvlášť, a položte ji na rám před rozložením, ne až po něm. Pro delší pobyt doplňte válendu nočním stolkem nebo jednoduchou poličkou, host ocení místo na telefon a sklenici vody. Pokud má místnost jen jedno okno, myslete na zatemnění, ranní světlo bývá u rozkládacích lůžek častým problémem. Až host odjede, nechte matraci den provětrat a teprve potom ji složte, předejdete vlhkosti a zápachu.