Než začneš řešit samotné světlo, musíš si uvědomit, že každý odraz na hladké ploše je jen zrcadlení něčeho, co je v dosahu. U klasických skleněných polic nebo akrylových podstavců proto platí jediné: čím méně toho v okolí uvidí, tím lépe. Odstraň ze zorného pole vitríny vše, co by se mohlo zrcadlit – táhne se to od bílých stěn a světlých stropů přes lesklé podlahy až po samotné osvětlovací těleso. Pokud má vitrína zadní stěnu, natři ji matným a tmavším nátěrem, ideálně v neutrálním odstínu, který nebude přitahovat pozornost. Boční stěny nech klidně v tmavším provedení, ale pokud je to jen trochu možné, vyhni se černé úplně – ta sice pohlcuje, ale zároveň vytváří přílišný kontrast a v odlescích pak vznikají ostré přechody. Zásadní je také tvar samotného zdroje. Bodové světlo, ať už jde o malou diodu, nebo úzký reflektor, se v lesklém povrchu objeví jako nepříjemná jasná tečka. Proto používej lineární zdroje nebo plošné difuzory, které světlo rozptýlí do měkkého, širokého kužele.Když máš okolí i zdroj pod kontrolou, přichází na řadu samotné nasměrování. Světlo nikdy nemiř přímo na předmět zepředu – to je nejrychlejší cesta k oslnivému odrazu, který zahladí detaily. Místo toho ho veď z boku, případně mírně shora, a to pod úhlem, který se co nejvíc blíží rovině skla. Čím ostřejší úhel, tím méně se paprsek odráží do očí pozorovatele. Uvnitř vitríny pak pracuj s vrstvením – horní světlo osvětlí jen tento návod , střední třeba střed a spodní díly, a každou vrstvu stíníš tak, aby se světlo z jedné police neodráželo na druhé. Skvělým pomocníkem jsou krátké krycí lišty nebo clonky z matného materiálu, které světelný tok usměrní jen tam, kam potřebuješ. Pokud máš v vitríně i zrcadlové nebo vysoce leštěné předměty, počítej s tím, že budou odrážet vše okolo, a proto je lepší je umístit do středu, kde je okolní plocha co nejtmavší a nejjednotnější.Nakonec se zaměř na barvu a intenzitu světla. Studené bílé světlo s vysokou teplotou chromatičnosti sice zvýrazní kovové lesky, ale zároveň tvrdě kontrastuje s okolím a v odlescích vytváří modravé šmouhy. Zvol raději teplejší odstín, který působí přirozeně a neruší. Intenzitu nastav tak, aby předmět nebyl přeexponovaný – přehnaný jas totiž nejen zvyšuje riziko odrazu, ale také zabíjí jemné přechody a strukturu materiálu. Pomůže ti stmívatelný zdroj nebo alespoň difuzní fólie, která světlo zjemní. A nezapomeň, že lesklé povrchy ve vitríně se chovají jinak než matné: každá změna úhlu dopadu se okamžitě projeví v tom, co vidí divák. Proto si před finálním usazením předmětů vezmi malou baterku a projdi celou vitrínu z různých míst – uvidíš přesně to, co uvidí návštěvník. Trpělivým laděním úhlů, clon a odstínů dosáhneš toho, že předměty vyniknou, aniž bys musel bojovat s nepříjemnými odlesky.